KRKONOŠE

PEC POD SNĚŽKOU - BOUDA MÁMA

------------------------------------------------------------------------------------------------

OD PAMÁTNÍKU OBĚTEM KRKONOŠ, PŘES LUČNÍ BOUDU NA SNĚŽKU

PAMÁTNÍK OBĚTEM HOR (také Kaplička) je kamenná kaple v Modrém sedle mezi Luční a Studniční horou v Krkonoších. Svou nadmořskou výškou 1509 m je nejvýše položenou kaplí v České republice a druhou nejvýše položenou v Krkonoších (po kapli sv. Vavřince na Sněžce). Od roku 1957 kaple slouží jako pietní místo k uctění obětí, které zemřely v Krkonoších.

LUČNÍ BOUDA (německy Wiesenbaude) je horský hotel v Krkonoších, na Bílé louce na levém břehu Bílého Labe nedaleko západně pod Úpským rašeliništěm, prameništěm Bílého Labe i Úpy, v nadmořské výšce 1410 m, vzdušnou čarou asi 1,2 km severovýchodně od vrcholu Luční hory (1555 m n. m.) a 1 km severozápadně od vrcholu Studniční hory (1554 m n. m.). Hlavní přístupová cesta vede z Pece pod Sněžkou, v jejímž katastru hotel stojí. Původně však pozemky hotelu náležely do katastrálního území Špindlerův Mlýn.

Luční bouda, která v různých obměnách existuje asi od 17. století, je nejstarší horskou chatou na hřebenech Krkonoš a jednou z největších v Evropě. Dnešní podoba pochází z let 1939–1940 a zaujímá 5600 m² zastavěné plochy, od té doby však prošla dalšími rekonstrukcemi.

Od roku 2012 se v prostorách hotelu nachází minipivovar s pivními lázněmi, kde se vaří značka piva Paroháč. Jedná se o nejvýše položený pivovar ve střední Evropě.

29. října 2017 zde byla díky orkánu Herwart naměřena rychlost větru 182 km/h

-------------------------------------------------------------

SNĚŽKA

Sněžka je se svými 1603,3 m n. m. nejvyšší horou Hraničního hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska. Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice, nejvyšší bod se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv. Vavřince.

Třiceti akrový skalnatý holý vrchol vám nabídne neomezený panoramatický výhled do vzdálených krajin na území České republiky i Polska. Průměrná roční teplota se tady pohybuje okolo 0,2 ºC. Na Sněžce se nachází i několik staveb - konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou, rotundová kaple sv. Vavřince o výšce čtrnáct metrů, kamenný trigonometrický obelisk a Polská bouda s meteorologickou stanicí. Navíc tady sídlí nejvýše položená Česká poštovna, odkud se posílá pošta s razítkem Poštovna na Sněžce.

Na severní polské straně se hora svažuje do údolí řeky Lomničky, na jižní svahy české strany spadají do Obřího dolu, západní klesají na Úpské rašeliniště a východní přechází v Obří hřeben. Jen málokdo již dnes ví, kde se vzalo jméno Sněžka. Vzniklo již dávno a to z původního názvu Sněžná, který byl odvozen od stavu „sněhem pokrytá“. Současné jméno hory se ustálilo v roce 1823 a předcházely mu názvy jako Sněžovka či Sněhovka.

-------------------------------------------------------------------------

MODRÝ DŮL

Modrý důl je horské údolí ledovcového původu mezi Širokým hřbetem a Studniční horou, který vyúsťuje do Obřího dolu. Leží v II. zóně národního parku.
V minulosti se zde těžila měděná a železná ruda. V jižní části dolu se zachovaly morénové valy. Vyskytují se zde vzácné luční a horské květeny, např. lilie zlatohlávek. V lučinaté části dolu stojí několik rekreačních objektů, které byly vyhlášeny památkovou zónou. Ve stráni Studniční hory je místo, kde se nejdéle na české straně Krkonoš drží sníh.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

RICHTROVY BOUDY

Richtrovy boudy jsou od Silvestra 2018 zavřené.
Státem vlastněné Richtrovy boudy, jediné místo široko daleko na trase z Pece pod Sněžkou na Výrovku se 107 lůžky, dvěma lyžařskými vleky a víceúčelovým hřištěm, jsou mimo provoz.

--------------------------------------------------------------------------

VÝROVKA

Chata Výrovka se nachází v horském sedle v nadmořské výšce 1356 metrů na křižovatce cest ze Strážného na Luční boudu a ze Špindlerova Mlýna do Pece pod Sněžkou. Původní název Geiergucke odkazoval na její oblibu hlídkami finanční stráže. Je známým a oblíbeným výletním místem v rozsoše Luční hora – Černá hora.

Poblíž dnešní Chaty Výrovka stála dříve Havlova bouda, dva vojenské objekty z r. 1926, která však vyhořela v listopadu 1947 a v únoru 1948. Jako jedna z mála horských zničených chat však byla Výrovka obnovena. Dnešní stavba byla navržena koncem 80. let 20. stol. V okolí bohatě roste vzácná horská květena.

Chata Výrovka poskytuje turistické ubytování a variabilní stravování. Je jedním z nejlépe položených míst v Krkonoších pro nádherné výlety, a to v létě či v zimě na skialpech a běžkách. V okolí možno podnikat výšlapy na Sněžku, k památníku obětem hor, Luční boudu, do Pece pod Sněžkou, Špindlerova Mlýna, Úpy či Polska atd.

----------------------------------------------------------------------------

HORNÍ MÍSEČKY - výlet k pramenům Labe

Horské rekreační středisko Horní Mísečky je položené v klidné oblasti obce Vítkovice na svazích Medvědína.
První bouda tu byla postavena již roku 1642. V současnosti zde lze spatřit zbytky hald hlušiny po rudném průzkumu z poloviny 20. století. Dnes je tady řada rekreačních objektů.
Horními Mísečkami prochází horská silnice z Dolních Štěpanic k Vrbatově boudě. Končí zde též naučná stezka Prameny Labe.

Pančavský vodopád (německy Pantschefall) je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji.

Jedná se o nejvyšší vodopád v Česku. Měří 148 metrů a nachází se na východním svahu v horní závěrečné části Labského dolu v Krkonošských hřbetech v Krkonoších

Vodopád vytváří potok Pančava (pravostranný přítok Labe). Je stálý s kolísajícím průtokem, průměrně 25 l/s. Nejvydatnější je při jarním tání sněhu, což je obvykle konec dubna až začátek května. Za vysokých stavů vody se vodopád větví na několik ramen.

Na jednom z hřebenů pohoří Krkonoše na Labské louce se nachází symbolický pramen Labe, který je někdy také nazýván Labská studánka. Leží ve výšce 1386 metrů.

Tvoří jej betonová skruž, do které se stékají skutečné prameny řeky Labe z přilehlých rašelinišť. Okolo Labské studánky jsou pro turisty připravené lavičky k odpočinku a na kamenné stěně jsou namalovány znaky dvaceti šesti nejvýznamnějších měst, kterými tento veletok protéká.

Je zde také pamětní deska Jana Buchara, významného propagátora turistiky v Krkonoších.

Labe se řadí mezi nejdelší řeky Evropy. Délka vodního toku je 1154 km. Pramení v Krkonošském národním parku a protéká Českou republikou i Německem (796 km), kde se vlévá do Severního moře.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

JANSKÉ LÁZNĚ

Podle trutnovského kronikáře z 16. století Simona Hüttela byl teplý pramen v dnešních Janských Lázních objeven 6. června 1006 Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku, po němž měl být pojmenován jako pramen Janův. Pravděpodobnější je však tvrzení, že pramen byl objeven v 11. století prospektory, kteří hledali nová naleziště rud a vzácných kovů.

První historický zápis pochází z roku 1300 a je obsažen v zemských deskách o majetku rodu Silbersteinů. Ze 14. století pocházejí první zprávy o používání termální vody ke koupelím. Další zajímavá zmínka o Janských Lázních byla zaznamenána v cestopisech papežského legáta Aenea Silvia, pozdějšího papeže Pia II., který se při svých cestách po Čechách v roce 1451 v teplém prameni vykoupal.

Po bitvě na Bílé hoře roku 1621 byl majetek rodu Silbersteinů zkonfiskován a novým majitelem se stal proslulý vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Ten však již v roce 1628 pro nedostatek peněz dal panství i s Janskými Lázněmi do zástavy cizí šlechtě. Roku 1675 koupil Janské Lázně kníže Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, který roku 1677 nechal u pramene postavit šest nových budov, čímž dal základ dnešnímu lázeňskému městu.

Do roku 1867 byly Janské Lázně součástí Svobody nad Úpou. Roku 1881 byly Janské Lázně povýšeny na městys. Roku 1928 byla zprovozněna první lanová dráha na Černou Horu. Po druhé světové válce si Janské Lázně získaly celosvětovou známost díky úspěšné léčbě stavů po dětské obrně. Roku 1965 byly Janské Lázně povýšeny na město. V roce 1980 byla postavena nová lanová dráha na Černou horu v jiné trase než původní, která vedla přímo z lázeňského centra.

ČERNÁ HORA s nadmořskou výškou 1299 metrů leží ve východních Krkonoších, nachází se 3,5 km severozápadně nad lázeňským městečkem Janské Lázně. Kousek od vrcholu se nachází Černohorské rašeliniště, které je velmi turisticky vyhledávané. V zimě je oblast hojně využívána lyžaři, v létě turisty.

První lanovka na Černou horu (1299 m n. m.) zahájila provoz již v roce 1928. Její nástupkyní se stala lanovka z roku 1982, která prošla v roce 2006 rozsáhlou rekonstrukcí, při které nově získala moderní osmimístné kabinky.

Současná osmimístná lanovka odpovídá moderním trendům přepravy svého druhu. Délka dráhy je 2300 m, lanovka při své cestě zdolává převýšení 566 m a doba jízdy je sedm a půl minut. Za hodinu je schopna přepravit 1500 osob. Lanovka přepravuje zdarma horská kola, sjezdové koloběžky, kočárky a vozíčkáře. Možná je i přeprava psů (s náhubkem).

ROZHLEDNA PANORAMA na Černé hoře je ve skutečnosti původně sloup lanové dráhy umístěný v nadmořské výšce 1289 metrů. Vyhlídkovou plošinu naleznete ve výšce 21 metrů. Dobře situovaná rozhledna vám poskytne krásný kruhový výhled na větší část Krkonoš – na horu Sněžku, dále na Podkrkonoší, Náchodsko, Orlické a Jizerské hory. Rozhledna Černá hora je pro veřejnost otevřena od 1. ledna 1998. Má výšku 25,7 metru a výhledová plošina je ve 21 metrech. K výhledům musíte vystoupat 106 schodů.

----------------------------------------------------------------------

STEZKA KORUNAMI STROMŮ

Krkonošská stezka korunami stromů nabízí jedinečnou kombinaci zážitků. Čeká vás zde pěkná vyhlídka do tří světových stran, vzdělávací zastávky, adrenalinová zastavení, úžasný suchý tobogán a navíc neobvyklá možnost nahlédnout ke kořenům stromů. Stezka nabízí zcela novou dimenzi zážitků a je ideálním místem výletu pro celou rodinu.

Dřevěná konstrukce stezky je zasazena do malebné přírody na úpatí Černé hory v Janských Lázních, na okraji Krkonošského národního parku. Celá její trasa je bezbariérová a je uzpůsobena pro pohodlnou chůzi i pro kočárky a vozíčkáře. Stezka je dlouhá celkem 1511 m a stoupá do výšky 45 metrů, kde z vrcholu vyhlídkové věže nabízí nádherný výhled do krajiny směrem na jih, východ a západ. Ve svém průběhu z neobvyklé perspektivy umožňuje kontakt s přírodou a možnost pozorování drobných živočichů a ptactva.
Stezka se vine mezi stromy, z nichž některé jsou staré až 150 let. A protože její součástí je i naučné podzemní centrum s jedinečnou expozicí, nabízí zcela unikátní možnost poznat spletitou kořenovou část těchto lesních velikánů. Všechny důležité informace jsou zobrazeny na informačních panelech a tabulkách.

Součástí stezky korunami stromů jsou vzdělávací zastávky, poskytující řadu zajímavostí o krkonošském smíšeném lese, a tři zábavně pojaté stanice s řadou adrenalinových prvků pro pobavení návštěvníků. Díky nim si můžete dopřát zcela neobvyklé, avšak naprosto bezpečné zážitky, například možnost vyzkoušet si udržení rovnováhy v průhledu, který pod sebou odhaluje zdánlivě nebezpečnou propast. Doslova lahůdku pro všechny milovníky adrenalinu a nevšední zábavy představuje suchý tobogán dlouhý více jak 50 metrů, který se vine středem vyhlídkové věže. Během chvíle sešupu jeho tubusem se ocitnete zpátky v místech, ze kterých jste na vycházku vzhůru do korun stromů vyšli.
Pokud s sebou na výlety berete i svého psa, nemůže vás zde zaskočit ani to, že psům je na stezku vstup zakázán. Obavy o něho mít nemusíte, neboť pro pejsky jsou zde připraveny speciální bezpečné kotce, kde na vás v pohodlí počkají. Kotce jsou k dispozici zdarma.

Spodní část stezky je podepřena 115 sloupy a samotnou věž nese 12 sloupů. Montáž trvala 67 dnů a oficiální otevření proběhlo 2. 7. 2017.

------------------------------------------------------------------------------

VELKÁ ÚPA

VELKÁ ÚPA, jedno z nejznámějších středisek rekreace v Krkonoších, je součástí města Pec pod Sněžkou. Rozkládá se v délce 5 km po obou březích řeky Úpy. Pravá strana Velké Úpy leží na úbočí Javoru, Vlašského vrchu a Světlé hory. Svah je přerušen dvěma mohutnými údolími, Javořím a Vavřincovým dolem. Levá strana začína na svazích Růžové hory, pokračuje k jihovýchodu na svahy Pěnkavčího vrchu a končí na úbočí Červeného vrchu.

Příznivá poloha pod nejvyšší českou horou, zdravé klima, přírodní krásy i vhodné terény vytvářejí dobré podmínky pro rekreaci, turistiku a zimní sporty, především lyžování. Sněhová pokrývka tu leží zpravidla od konce listopadu až do začátku dubna. Lyžařský areál Skiport, který se řadí mezi nejmodernější střediska zimních sportů u nás, nabízí výborné podmínky pro lyžaře, snowbordisty, ale také spoustu možností pro běžkaře, skialpinisty i vyznavače zimní turistiky. Po celý rok je k dispozici lanovka na Portášovy boudy.

--------------------------------------------------------------------------------------------

VÝLET NA PORTÁŠKY Z VELKÉ ÚPY

Horská chata PORTÁŠKY se nachází v nádherném prostředí Krkonošského národního parku, v jeho 2. zóně, kde narušení přírody je ještě minimální. Chata je postavena na vrcholu svahu nad Velkou Úpou v nadmořské výšce 1050 m/m. uprostřed nejznámější pěší trasy z Velké Úpy na nejvyšší horu ČR Sněžku 1602 m/m. a na konečné horní stanici sedačkové lanovky z Velké Úpy. Portášky mají celoroční provoz a je zde možnost pobytů v létě i v zimě.

------------------------------------------------------------------------------------------------

RŮŽOHORKY

Horská Bouda Růžohorky byla postavena již v roce 1903 jako hostinský podnik s původním názvem Leischnerovy boudy. Sloužila stejně jako dnes k občerstvení turistů při cestě na Sněžku z Pece pod Sněžkou nebo Velké Úpy. Od roku 1945 je již známá jako Růžohorky. Při návštěvě vás zaujme blízkost Studniční hory, která se přes Obří důl zdá skoro na dosah. Je odtud úchvatný pohled do Velké Studniční jámy i prudce stoupajícího Modrého dolu.

Dnes je bouda Růžohorky typická horská chalupa, která leží 1280 m.n.m. v krásném prostředí Krkonoš v těsné blízkosti nejvyšší hory ČR - Sněžky. Růžohorky leží v blízkosti přestupní stanice lanové dráhy na Sněžku vzálené asi 800 m. Je to nejlepší výchozí místo na Sněžku, kde je možnost za pěkného počasí vyšlápnout na východ či západ slunce.

------------------------------------------------------------------------------------------------

OBŘÍ DŮL

Mohutný krkonošský Obří důl se rozkládá mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky, v sevření Širokého hřbetu a Studniční hory. Jedná se o údolí ledovcového původu, jehož zrod počal v době ledové před 12 tisíci lety. Zásluhu na jeho vzniku měl tehdejší úpský ledovce o délce asi 4 km, přibližné výšce 810 m a tloušťce až 100 m, po jehož ústupu zůstaly tzv. morénové valy, materiál, který se hromadil při stékání ledovce a byl tlačen před ním a do stran.

Do počátku 20. století zde byly těženy rudy. Dnes se můžeme při pohledu na Obří důl těšit vyhlídkou na tři ledovcové morény, čili kamenné valy vzniklé ledovcovou činností, protnuté řekou Úpou, a tajit dech nad monumentalitou Úpské jámy a Velké a Malé Studniční jámy. Lavinové svahy, rokle a vodopády dotváří výjimečnost tohoto místa. Zatímco v zimě se skalnaté části a svahy třpytí sněhem, v létě tu svěže kvete vysokohorská květenu. Z biologického hlediska je velmi cenným územím tzv. Krakonošova zahrádka, lokalita s řadou opravdu vzácných rostlin. Je také místem posledního odpočinku několika osob, které se sem zřítily. Na památku Karla Kaviny, profesora botaniky, který se mimo jiné podílel na založení Krkonošského národního parku, zde byl postaven pomník, u něhož byl tento významný český botanik po své smrti rozptýlen.

Obřím dolem vede značená modrá turistická stezka, jejímž výchozím bodem je Pec pod Sněžkou. Cestou uvidíte několik malebných horských chat, ale také zbytky kovárny a blízko cíle pak i vodárnu, z níž bývala nošena voda nahoru na vrchol Sněžky. Dnes je vodárna sice uzavřená, ale pro prohlídku volně přístupná. Po této trase vystoupáte až do Obřího sedla, odkud dále můžete vystoupat až na vrchol Sněžky nebo z Obřího sedla se můžete vydat směrem na Luční Boudu.

V zimě je trasa Obřím dolem z důvodu lavinového nebezpečí uzavřena.